Poslední dobou se hodně mluví o životě v devadesátých letech. Přispěl k tomu mimo jiné i seriál devadesátky, který vysílala Česká televize na začátku roku 2022. V dnešním článku bych se rád věnoval tomuto tématu, které je mi blízké. Sám jsem se totiž narodil na začátku devadesátých let a jako dítě jsem tedy měl možnost devadesátky zažít na vlastní kůži. Každý se přece rád vzpomínkami vrací do bezstarostné doby v dětství.
Seriál devadesátky
Seriál jsem viděl a líbil se mi. Před shlédnutím prvního dílu jsem ale čekal něco jiného. Ještě předtím, než vyšel první díl seriálu devadesátky jsem zaznamenal, že na začátku roku 2022 Česká televize chystá premiéru. Těšil jsem se tedy už v prosinci 2021 na nějaké příběhy z prostředí té doby.
Očekával jsem smyšlený příběh, ze kterého bude dýchat atmosféra devadesátek. Předem jsem si totiž na csfd.cz nezjišťoval, o co půjde. To, že šlo nakonec o reálné příběhy z policejního prostředí mi ale nevadilo. O orlických vraždách nebo Ivanu Jonákovi jsem věděl z různých filmů, článků nebo dokumentů a témata to jsou určitě zajímavá. Prý se díky úspěchu seriálu devadesátky chystá seriál osmdesátky. U osmdesátek bych očekával něco na způsob filmu Bony a klid, tak uvidíme.
Devadesátky na Facebooku
Na Facebooku jsem členem skupiny „PureDevadesatky aneb fenomény 90. let a milénia„. Nemohu tuto facebookovou skupinu v článku vynechat. Je skvělým zdrojem informací na toto téma. Pokud vás tedy téma devadesátek zajímá a máte na Facebooku účet, určitě doporučuji tuto stránku navštívit. Skupinu spravuje Johana Fundová, která se možná i díky jejímu úspěchu rozhodla pro sepsání knihy Devadesátky. Dnes už vydala i druhou knihu na téma devadesátek s názvem Hezký, ale narovnej se! Tuto knihu jsem neměl možnost si přečíst.
Kniha Devadesátky od Johany Fundové
V knihovně žádného fanouška by neměla chybět knížka Devadesátky, kterou napsala Johana Fundová. Kniha vyšla v roce 2019 v nakladatelství CPress. Nejedná se jen o pohled do gastronomie, televize, architektury nebo módy.
V knize jsou rozhovory nebo spíše vzpomínání na devadesátky od známých lidí té doby. Novinářka Pavlína Wolfová, Slávek Boura z pořadu Rande, Aleš Zbořil jako moderátor AZ-kvízu, Roman Šmucler z tehdejšího pořadu Tabu a i další lidé přispěli do této knihy. Knihu mohou určitě doporučit. Dá se podle mého názoru považovat za takovou encyklopedii nebo Bibli devadesátek.
Můj pohled na devadesátky
Televize
Každý víkend ráno byly na jednom ze tří programů pohádky. Nejlepší byly na nové komerční televizi Nova. Kdo si o víkendu přivstal, mohl se dívat na Pokémony, Rychlou rotu nebo třeba kačeří příběhy.
Dopoledne pak následoval hudební pořad Eso, ve kterém všechny přivítala Tereza Pergnerová pozdravem „Čágo belo šílenci!“. V hlavě mi utkvěla například písnička „Informer“ od Snow nebo „GO West“ od Pet Shop Boys.
Později jsme pak ve škole poslouchali kapelu Chaozz a jejich písničku „Svišti na golfovym hřišti“, ale to už bylo krátce po roce 2000. Album kapely Chaozz jsem měl dokonce na originálním CD ale bohužel se pravděpodobně při některém mém stěhování ztratilo. Sice už bych CD neměl ani na čem přehrávat, ale mít ho v poličce by bylo fajn kdyby se našlo.
Kolem oběda se na komerční televizi nova objevil její ředitel Vladimír železný v pořadu Volejte řediteli. Všechny pozdravil větou „Dobrou chuť pokud právě obědváte.“
Když se v domácnosti objevil nový televizní program, následovalo zaškrtávání. Zaškrtávaly se filmy nebo pořady, které by mohli někoho zajímat. Televizní program pak neustále ležel v obýváku na stole, aby byl vždy po ruce. Někdo k prohlížení programu používal teletext, což bylo něco jako textový internet v televizi.
Večer v televizi běžely pořady jako Medúza, DO-RE-MI, Kolotoč, Rande, Věřte nevěřte nebo legendární seriál Hospoda. Vzpomínám si pak na chvíli, kdy bylo možné kromě ČT1, ČT2 a televize Nova naladit nový kanál Prima. Čtvrtý televizní kanál? Super!
Televizní pořady a seriály devadesátek:
- Eso
- Medúza
- DO-RE-MI
- Volejte řediteli
- Kolotoč
- Riskuj
- AZ-kvíz
- Na vlastní oči
- Áčko
- Hospoda
- Věřte nevěřte
- Pobřežní hlídka
- Vražedné pobřeží
- Odpadlík
- Rande
Když zde zmiňuji televizní pořad Rande, hned se mi vybaví i Slávek Boura, který pořad moderoval. Nedávno byl u Youtubera Stanislava Hrušky a jeho Standashow.
V televizi bylo také mnoho zajímavých filmů jako například Sám doma, Jurský Park nebo Titanic. Ve městech měli lidé možnost si ve videopůjčovnách filmů půjčovat na VHS kazetách. Já osobně jsem ve videopůjčovně byl jen jednou a tehdy už byly VHS kazety na ústupu stejně jako videopůjčovny samotné. Půjčil jsem si tehdy DVD s filmem Rychle a zběsile ale to už bylo po roce 2000.
Co se týče VHS kazet, tak se filmy daly přes video nahrávat na prázdné kazety. Na jednu kazetu se někdy vešily i 3 filmy. Další možností bylo koupit si originální VHS s jedním filmem. Na originálních VHS kazetách jsme měli například filmy 101 dalmatinů, Likvidátor nebo Mr. Beana.
Gamebooky
Mít doma počítač nebylo v devadesátých letech běžné. A i když později se počítače v českých domácnostech objevovaly čím dál častěji, stále byly situace, kde mi počítač a hraní her chybělo.
Když zrovna nebyly videohry nebo počítač po ruce, vystačili jsme si i s gamebooky ze série Fighting Fantasy. První gamebook, na který jsem narazil byl Zápas mistrů od Iana Livingstona.
Po první knize ze série Fighting Fantasy jsem dostal další díly jako například Masky zmaru nebo Půlnoční lupič. Gamebookům se věnovali také na YouTube kanále Retro nation.
Gamebooky seženete i v dnešní době. V únoru 2022 jsem byl v knihkupectví a zeptal jsem se, jestli mají nějaké gamebooky. Docela mě překvapilo, že mě prodejce bez zaváhání ukázal místo, kde gamebooky mají. Našel jsem dokonce jednu knížku ze série Fighting Fantasy od Iana Livingstona – Město zlodějů. Jde ale už o nový výtisk a sehnat ty staré původní knihy z devadesátek už není snadné. Prodávají se na bazarech od 200 Kč do 2 200 Kč za některé cennější díly.
Počítačové hry a videohry
Na konci roku 1994 vyšel PlayStation 1, který jsem chtěl. Chtěl ale neměl. Myslím, že tehdy stál 5 000 Kč. Místo PlayStationu jsem měl videohry, které také byly super.
V dnešní době se hrám poměrně do hloubky věnuje již zmíněný YouTube kanál Retro Nation. Určitě doporučuji podívat se na některá jejich videa.
S kamarády jsme si mezi sebou hry půjčovali nebo je k sobě chodili hrát. Někdo měl videohry (NES – Nintendo), někdo jiný počítač s operačním systémem Windows 95 nebo 98. Největší borci měli právě zmíněný PlayStation, na kterém si vzpomínám na hru MediEvil.
Videohry a počítačové hry devadesátek
V tomto seznamu uvádím seznam her, které jsem opravdu hrál a byly dobré.
- Duke Nukem 3D
- Warcraft 2
- Polda
- Worms Armageddon
- Adventure island
- Popeye
- Super Mario Bros
- Yie Ar Kung-Fu
- Pooyans
- Front Line
- Circus Charlie
- Balloon Fight
- Ice climber
Hračky a vychytávky devadesátek
Když zavzpomínám, jaké hračky nebo vychytávky jsem dostával nebo si přál k narozeninám nebo Vánocům, vybaví se mi jako první Lego nebo již zmíněné kazety s videohrami. Do dnešního dne mám část kostiček lego schovanou. I když je pravda, že se velká část poztrácela.
Měl jsem například ninja věž (číslo stavebnice: 6083), vesmírné vozítko (číslo stavebnice: 6837) nebo Egyptskou hrobku (číslo stavebnice: 5938)
Ve škole jsme kromě gamebooků nebo kartiček Magic the gathering hráli také pogy. Pogy se hrály tak, že každý hráč položil na stůl do komínku určitý počet pogů (kolečka z tvrdého papíru s obrázky). Následně se odpalovačem (kolečko z plastu nebo kovu) pogy otáčeli / odpalovali. Podle toho, kolik pogů se vám podařilo odpálit, tolik jste jich vyhráli. Jak nad tím teď přemýšlím, šlo vlastně o hazardní hru.
Jestli si dobře vzpomínám, tak holky pogy nebo kartičky Magic moc často nehrály. Alespoň ne u nás ve třídě. Ty měly spíš hračku, která se jmenovala tamagoči nebo později Furby.
Při cestě ze školní jídelny jsme se občas zastavili v místní prodejně potravin a kromě Bohemia chipsů s příchutí uzené s křenem (už se bohužel nevyrábí – existuje dokonce petice za obnovení výroby) jsme si občas kupovali také časopis Bravo, časopis Kačer Donald nebo žvýkačku Bubble Tape, která měla délku 180 cm.
Tak dlouhá žvýkačka měla výhodu v tom, že pokud měl člověk hlad, stačilo si utrhnout malej kousek. A když bylo třeba se soustředit, stačilo si utrhnout větší. Své by vám k tomu řekl Jarda Jágr.
Budu rád, pokud v komentářích přidáte svoje vzpomínky nebo postřehy k tomuto tématu. Devadesátky jsou určitě téma, o kterém se dá dobře diskutovat. Možná v budoucnu přidám další článek na některé konkrétní devadesátkové téma.